Vašek Vlasák:  Je strašně důležité, aby mladí muzikanti raději pořádně trénovali, než chlastali, hulili a šoustali.

Vašek Vlasák: Je strašně...

Vašek Vlasák: Je strašně důležité, aby mladí muzikanti raději pořádně trénovali, než chlastali, hulili a šoustali.

16.06.2014

V Hranicích na Přerovsku se už 20 let pravidelně koná festival Rockové Hranice, ke kterému se letos opět přidala soutěžní přehlídka začínajících kapel. Dvě vítězné kapely měly tu čest sdílet hlavní stage s  headlinery letošního ročníku, mezi kterými byla opravdu hvězdná jména.  Za tuhle příležitost vděčí především Vaškovi Vlasákovi, řediteli festivalu a zároveň oddanému muzikantovi. O renesanci soutěže mladých kapel a začínajících muzikantech jsme s Vaškem hodili řeč.

 
zdroj obrázku: www.týden.cz

V rámci festivalu Rockové Hranice jste pořádali i soutěž pro začínající kapely. Předpokládám, že cílem soutěže je objevovat a podporovat nové hudební talenty?
Rockové hranice byly moje dítě už před 20 lety, kdy byla na scéně obrovská základna muzikantů. Chtěli jsme dát šanci i těm novým, tak jsme k festivalu zařadili i tuto soutěž. Pozvali jsme si renovované odborníky a ti vybrali 4 kapely, které si potom zahrály na Rockových Hranicích se svými slavnými kolegy.

Jak soutěž probíhá?
Kapely se musely přihlásit a poslat ukázky své tvorby.  Odborná komise vybrala deset nejlepších, které se spolu střetly v několika koncertních battlech. Dvě kapely potom dostaly cenu poroty a dvě cenu diváka. No a teď si 14. června zahrají s hlavním headlinerem festivalu Tublatankou, Citron a zpěvačkou a kytaristkou z Los Angels Janet Robin. Letošek byl opravdu šílený, protože jenom z Hranic se přihlásilo přes třicet skupin!

Kdo tvořil odbornou porotu?
Byl v ní Petr Koral z časopisu Rock & Pop, Hranický rodák Boris Carloff , který má na svém kontě mimo jiné i cenu Anděl plus muzikanti Roman Helcl, Jarda Bartoň a další.

Soutěží, které pomáhají začínajícím kapelám, je spousta. V čem je tahle jiná?
Jiná je v tom, že podporuje hlavně místní kapely, kdežto ty ostatní jsou především celostátní. Já bych v tom rád do budoucna pokračoval. S těmi nejslibnějšími kapelami bychom se zavřeli do mého studia v divadle Stará střelnice a pomohli jim s natočením singlu nebo desky.

Myslíte, že mají mladí, začínající muzikanti dostatek potenciálu, aby prorazili?
Ano, mám z nich radost, i když někteří umí hrát lépe jak my (smích). Je třeba už jít do důchodu. Teď budu asi znít jako typický pedantský dědek, ale je strašně důležité, aby raději opravdu zkoušeli, než chlastali, hulili a šoustali. My staří rockeři to chceme mít pod kontrolou (smích).  Myslím, že jsou ale za to vděční. Dáváme jim možnost zahrát si na top aparaturu, top stagích před porotou odborníků. Vše mají nachystáno tak, jak se to dělá na velkých evropských pódiích

Vašek Vlasák na koncertě

V čem dělají nováčci nejčastěji chyby?
Zásadní chybou je, že si okamžitě nejdou koupit kvalitní aparatury a kytary.  No a taky příliš vysoké ambice, které se rozpadnou dřív, než něco stihnout vytvořit, což je prostě postavené na hlavu. Jejich názory se předcházejí, všichni chtějí být velitelé a nikdo se nesoustředí na to nejdůležitější, čím je hudba. Ale musím uznat, že to mají daleko složitější, než jsme měli my. Kvalitních kapel je dneska strašně moc, tenkrát jich tolik nebylo.

Takže vývoj české rockové scény podle Vás postupuje na vyšší levely?
Přesně! Strašně to postoupilo dopředu. Dneska už v podstatě není rozdíl mezi amaterismem a profesionály.

Která velká jména už festivalem Rockové Hranice prošla?
Za těch x let se tam vystřídalo asi 300 skupin. Od slavných Kabátů přes Lucii, Alkehol, Debustrol nebo i kapely jiného ražení, jako místní Silent stream.  Měli jsme tu i popové interprety, například Janu Kirschner.

Byl letošní ročník v něčem nový?
Byl celý v novém prostředí. Festival býval vždy v letním kině v Hranicích, ale v letošním ročníku jsme jej přesunuli do areálu Staré střelnice. 

Jak to vlastně všechno stíháte? Hraní v kapele, budování nových objektů v Hranicích, starost o divadlo..?
Je toho samozřejmě hodně, ale díky tomu, že máme kolem sebe schopné lidi, se to dá skloubit. Mám hlavně ženu, která mi hodně pomáhá.

Máte na sebe se ženou vůbec čas?
Bohužel moc ne. Je to těžké, ale ona má naštěstí taky pořád co dělat. Nedávno jsme poprvé po dvanácti letech vyrazili na dovolenou do USA. Mám ještě dvě dcery z prvního manželství a se svou druhou nebo třetí, čtvrtou – už nevím (smích), s tou mám malého kluka a šestnáctiletou dceru.

Podporuje manželka vaši hudební kariéru?
Žena má ráda spíše vážnou hudbu, proto i dvakrát do roka pořádáme koncerty vážné hudby u nás v divadle.  Ještě má rád jazz, ale ten rock – říkala, že už bych toho mohl nechat.

Takže na koncert Citron by nešla?
Říkala, že přijde, až budeme hrát něco pořádného, co třeba zní jako hudba!

Legendární kapela Citron

Zdroj fotek: http://www.citron-group.cz/

 

 



Neváhejte a napište nám